Průvodní slovo osmého ročníku
Světem cloumají krize, ovzduším krouží radioaktivní mraky z Japonska, a navíc máme před sebou rok 2012, o jehož spektakularitě a dojemnosti nás už varovali Roland Emmerich i Erich von Däniken. V těžké době je proto potřeba se vrátit k pevným hodnotám a léty prověřeným zásadám. Letošní ročník Festivalu otrlého diváka tudíž podprahově oživuje odkaz předního velikána české kultury a příznivce closeted gay radovánek. Tím nemáme na mysli pána, jenž vešel do dějin svou kleptomanií fixovanou na psací potřeby, nýbrž Jaroslava Foglara a jeho systém životních i každodenních zásad pro sošné mladé árijské muže známý coby Modrý život. Stejně jako řada jiných vzorných hochů, i my se hrdě hlásíme k odkazu započatému Láďou Vilemínem z bible Přístav volá a utužovanému dalšími zásadními díly queer literatury jako Rychlé šípy, Hoši od bobří řeky či Modrá rokle. Proto jsme také jako centrální téma programu ustanovili aerobní filmy, kterými vzdáváme hold zdravému pohybu na zdravém těle a zásadě pravidelného cvičení při otevřeném okně; ideálně bez svršků. Důležitost slušné mluvy, čištění zubů a mytí studenou vodou připomeneme v esenciálním díle Žena, které nám ukáže, jak Foglarovy ideály úspěšně zakořenily ve všedním životě americké středostavovské rodiny. Především ale festival umožňuje mít takřka celý jeden únorový týden v tabulce Modrého života zaškrtnutou položku Radostný pocit. Právě tím diváky naplní návštěva promítání žertovných obskurit, klasických hororů, šťavnatých novinek, rozverných filmů o lovení bobříků či interaktivních projekcí. Přijďte si utužit své morální i fyzické vlastnosti po vzoru příslušníků modré krve!Přehlídka filmové (ne)estetiky
Všechno znáte? Všechno jste viděli? Nenechte se mýlit...Festival otrlého diváka je příležitost pro filmy, které se vymykají standardním normám filmové estetiky a nárokům běžného filmového diváka. Myšlenka na uspořádat přehlídku filmů, které překračují hranice "dobrého vkusu", vznikla v souladu s novou tendencí filmové kritiky a vědy chápat světovou kinematografii v celku a nikoliv pouze jako jistý reprezentativní ale též omezený výsek skládající se z jmen všeobecně slavných tvůrců a jejich snímků.
Festival otrlého diváka přináší především filmy, které svým vlastním, většinou velmi kontroverzním, stylem exploatují citlivá témata lidské společnosti jako násilí, sexualita a normy lidského chování. Festival otrlého diváka překračuje hranice běžné divácké filmové zkušenosti a přináší unikátní možnost sdílet představy filmových tvůrců, kteří vidí svět a filmové umění trochu "jinak", než je zvykem.